Zastavme se a hledejme zelenou

Poctivě od chvíle, kdy přišla pobídka k eseji Jak reagovat na koronavirus z hlediska víry, přemýšlím o čem budu psát. Vždyť je to tak mimořádná situace, která zasáhla všechny aspekty života. Svět se zastavil a uslyšel ticho. Stalo se to, co dříve bylo nepředstavitelné. Přesto ze všech oblastí, které jsem si pro svou esej mohla vybrat, volím ekologii. Snad proto, že jsem chvíli před tím, než se svět seznámil s pojmem koronavirus, četla papežovu encykliku Laudato si zaměřenou na životní prostředí a možná jen proto, že je mi toto téma blízké. Je koronavirus odpovědí na výzvy filosofů, klimatologů, církve, aktivistů, geologů, vědců a myslitelů této doby ke změnám myšlení a podmínek rozvoje v duchu ekologie?

Bůh svěřil člověku naší zemi, aby jí vládl.¹ Dlouho byl tento dar špatně pochopen a vláda byla špatně interpretována. Člověk se měl chovat jako dobrý správce, který tak krásný dar jako je zem bude obhospodařovat a chránit, ne jako mocnářský vladař, který bude využívat její zdroje a nic jí nevracet. To člověk přivedl zem na pokraj zkázy. Pod všudypřítomným tlakem na rozvoj všech služeb, moderní technologie a ekonomický zisk, zmizela pokora k přírodě a jejím darům. Žijeme ale v nejistotě, jestli si naši čelní představitelé již všimli, že pitná voda není všude samozřejmost, že modrou oblohu v některých částech světa znají pouze z fotografií a jestli i my jako lidé jsme odhodláni zatáhnout za pomyslnou brzdu a vrátit zemi lásku a péči, kterou si zaslouží. Nejen církevní hlasy na nutnost této debaty upozorňují a upozorňovaly. Papež Pavel IV. varoval před neuváženým vykořisťováním přírody. Jan Pavel II. vyzval ke globální ekologické konverzi a upozorňoval, že pokud nevnímáme ochranu přírody jako prioritu, uvědomme si, že samotný lidský život je dar a i ten je v důsledku ničení přírody ohrožen. Benedikt XVI. naléhal na světové ekonomiky, aby přehodnotily modely rozvoje, které nezaručují respektování životního prostředí a papež František apeluje na rodiny, aby své děti vychovávaly k udržitelnému způsobu života, protože jsou mezi nimi budoucí zástupci všech států a oni budou mít moc a sílu v tomto ohledu něco změnit.² Silné prosby nezněly pouze z křesťanské obce. Hlas mladé dívky slyšely za poslední roky všechny státy světa. Švédské aktivistce Grétě Thunbergrové se podařilo spojit studenty ze všech zemí, aby vyšli do ulic a demonstrovali za životní prostředí a jeho budoucnost. Všichni společně volali a upozorňovali na znečistění vod, oteplování planety v souvislosti se skleníkový plyny, vymírání vzácných živočišných druhů, znečišťování planety nejen plasty, odlesňování a mnoho dalších nevratných změn, kterými naše planeta díky činnosti nás lidí prochází. „Neměla bych tu být, měla bych být ve škole, na druhé straně oceánu,” řekla mladá švédská aktivistka Greta Thunbergová. „Jak jste mohli? Vašimi prázdnými slovy jste mi ukradli mé sny a mé dětství,” dodala třesoucím se hlasem. Mladí lidé ale podle ní již začínají „rozumět zradě” politiků. ³ To je jen krátká část z jejího možná nejznámějšího projevu v OSN, který vyvolal vlnu zděšení nad způsoby emotivní slečny. Čeští političtí zástupci nezaháleli a jako svůj komentář přidali: „Mladí lidé mají jistě právo na radikální postoje a revoltu. Pozornost, která je věnovaná Gretě Thunberg, je ale přehnaná a nezdravá. Jsem na straně rozumu, svobody a odpovědnosti, ne na straně ideologie a omezování svobody,” uvedl pro Novinky lídr ODS Petr Fiala. ⁴ Ostatní pokračovaly slovy o šílenství této dívky, zeleném lobby a internet se plnil parodiemi na její účet. Místo zamyšlením nad jejími slovy, nám média ukázala její snídani a polemizovala, jestli není zabalená v přílišném množství plastu. Neobhajuji v této eseji Gretu a není to mým tématem, ale přes všechnu snahu jí a studentů z celého světa, kteří vynaložili tolik energie, aby je velcí mocnáři poslouchali, byli spíše pro smích a jejich snahy byly zesměšňovány. Výsledky jejich snahy byly pro ekologii velmi malé. Rovnaly se slibům, že v roce 2050 už ale určitě bude svět bez skleníkových plynů a dalším prázdným frázím. Věřím, že v tu dobu nikoho v aerolinkách reálně ani nenapadlo, že by omezili lety, které tak znečišťují ovzduší, nebo snad že by automobilky omezily své provozy. Muselo tedy přijít něco většího. Něco, co si nikdo neuměl představit. Naše planeta se téměř zastavila a hlasy, které volaly po změně byly vyslyšeny. Vždy musí něco skončit, aby mohl přijít nový začátek. Jsme tedy u konce jedné cesty a vydáme se na začátek další?

Můžeme jen doufat, že se mocnáři ve svých karanténách také nadechli zdravějšího vzduchu, že možná viděli záběry z průzračných benátských vod, podobné zázraky jsou hlášeny z celého světa. Až budou vědci za nějaký čas vyhodnocovat čísla vyprodukovaného CO2 budou jistě nadšeni. To co se klimatologům nedařilo za roky své snahy, pandemii se podařilo během několika měsíců. Je ale asi bláhové doufat, že by je toto obměkčilo, že si dají na váhu počty milionu lidských životů, které každý rok zemřou předčasně v důsledku ekologického znečištění s jejich bankovními účty. Ale proč by to měli slyšet teď, když to stejné neslyšeli dříve? Tak druhý a možná silnější argument by mohl být ekonomický. Apelujme na naše státníky, kteří slibovali ekologické změny, ať si rozmyslí, jestli je třeba zachraňovat všechny zkrachovalé podniky. Jsou mezi nimi aerolinky, petrochemický průmysl a další silní znečišťovatelé. Ukažme světu, co jsme se naučili, že umíme komunikovat na dálku, protože naše technika to umožňuje, že nemusíme lítat na běžná jednání přes půl světa a jsme připraveni na digitalizaci. My v České republice bychom se mohli zasadit o to, že téma ekologie bude vůbec bráno vážně a jako téma hodné k jednání. Stejně jako jsme se zařadili mezi státy, které svůj boj s epidemií zvládly úspěšně, chtějme být po boku států jako je Rakousko nebo Dánsko, které mají za cíl chovat se udržitelně. Věřím, že tak jako povinná karanténa mnohým z nás ukázala novou životní cestu, tak že i ekologická myšlení a politika by nás odměnila něčím nepopsatelně krásným, něčím, co zažijete, když vstoupíte do zdravého lesa a zhluboka se nadechnete. Třeba právě to by mohla být odpověď na otázku, co nás koronavirová krize naučila a byla by to i odpověď v duchu zachování naší zelené planety.

________________

1 „Bůh Tvůrce“ stvořil „člověka – tvůrce“ (krátké video) - Víra.cz, Bůh, křesťanství. Víra.cz, Bůh, křesťanství [online]. Copyright © [cit. 28.04.2020]. Dostupné z: https://www.vira.cz/texty/clanky/buh-tvurce-stvoril-cloveka-tvurce-kratk...