Nedůvěryhodné stránky
Ačkoliv na webu najdeme velké množství užitečných informací, můžeme zde také narazit na problematické a z různých důvodů nedůvěryhodné stránky nebo informace. Pro určení důvěryhodnosti stránky neexistuje jednoznačný recept. Vždy je potřeba používat "zdravý rozum"
Jak poznat, že je stránka důvěryhodná?
K hodnocení mohou pomoci odpovědi na následující dotazy:
- O jaké webové stránky jde? Na jaké téma jsou zaměřené? Jaký je jejich cíl? Např. pokud se na stránce diskusního fóra pro maminky doporučuje používání léčiv, je nutné mít na zřeteli, že nejde o odbornou lékařskou informaci. Některé stránky mohou také být vytvořeny jen za účelem reklamy. Propagují např. různé "zázračné" léky, které si můžete objednat za zdánlivě výhodnou cenu. Takové stránky mohou obsahovat rádoby vědecké hodnocení odborníků nebo lékařů, jejichž jméno však nelze dále dohledat ani na webu, natož v odborných databázích a třeba také nadšená, nicméně zfalšovaná, doporučení zákazníků o tom, jak jim přípravek pomohl apod.
- Kdo provozuje daný web? Je provozovatel webu dohledatelný a ověřitelný z jiných zdrojů? Například pokud na stránce není uvedena fyzická adresa a je uveden pouze P.O.Box nebo je na stránce pouze kontaktní formulář bez dalších kontaktních údajů, provozovatele nelze dohledat ve veřejných rejstřících apod., je možné, že provozovatel má důvod tajit svou pravou identitu.
- Na jaké doméně je web provozován? Komu doména patří? Např. pokud je stránka zaměřená na problematiku astmatu provozována na doméně čtvrtého řádu (jako www.free.tatoo.cz/astma apod.) na neplaceném hostingu, může to být indikace, že za stránkou stojí malá neoficiální skupina, jejíž důvěryhodnost může být velmi problematická. Naopak pokud jde o zahraniční instituci třeba v doméně .edu nebo .gov apod., web nejspíš provozuje vzdělávací instituce, takže je pravděpodobné, že je důvěryhodný.
- Kdo je autorem článku nebo informace? Má pro dané téma kvalifikaci? Dá se informace o autorovi ověřit v důvěryhodných zdrojích? Např. pokud píše geolog na téma týkající se pedagogiky, může to být zajímavé, ale určitě to nemá stejnou hodnotu, jako když se k pedagogickému tématu vyjadřuje pedagog. Nebo pokud se autor tváří jako odborník v některém oboru, ale v žádném jiném zdroji daného oboru se nedá dohledat, je to podezřelé. Pozor je potřeba dát také na různé neoficiální zdroje obsahující seminární práce často pochybné kvality. V případě vysokoškolských kvalifikačních prací je před použitím infromace určitě dobré podívat se na hodnocení vedoucího práce nebo oponenta.
- Je informace na webu v souladu s důvěryhodnými zdroji k podobným tématům? Pokud nějaký zdroj uvádí výrazně jinou informaci o stejném tématu, než ostatní zdroje, je potřeba velmi pečlivě ověřovat, jakým způsobem byly pro danou informaci získány podklady. Často se ukáže, že jde o zavádějící informaci.
- Jsou výroky na stránce logické? Neobsahují nesrovnalosti? Odpovídá jazykový styl zaměření stránky? Odborný nebo důvěryhodný zdroj lze často poznat také podle toho, jestli jsou informace logicky uspořádané, jakým způsobem se autor vyjadřuje apod. Ale pozor. Logicky upořádaný text psaný krásnou češtinou nemusí být ve všech případech zárukou věrohodnosti.
- Je stránka aktuální? Dá se zjistit informace o datu poslední aktualizace? Pokud web nebyl delší dobu aktualizován, může to být signálem, že jde o starý neudržovaný web nebo že za ním nestojí důvěryhodná organizace. Pokud není možné dohledat informaci o aktualizaci konkrétní stránky, je lépe považovat zdroj za nedůvěryhodný. Mnoho informací může být během krátké doby zcela zastaralých.
- Jsou na stránce uvedeny odkazy na použité zdroje? Pokud ne, vede to k oprávněným pochybnostem o tom, jestli jsou informace na stránce skutečně pravdivé nebo si je autor vymyslel či přizpůsobil své potřebě.
Manipulativní a zkreslené informace
Autor stránky může uvádět manipulativní informace záměrně, z politických nebo ideologických důvodů.
V některých případech může být informace záměrně zmanipulovaná, aby přinesla vlastníkovi stránky obohacení. Jde o různé formy klamavé reklamy. Výborným příkladem je reklama na zázračný lék Papistop (viz odkaz níže), která je umístěna na neplaceném hostingu, navíc je na dalších webech možné k danému přípravku dohledat velké množství negativních recenzí.
Někdy může jít také o snahu zaujmout. Příkladem jsou zcela nevinné vtípky nebo umělecké projekty, které se šíří jako seriózní zprávy, čímž se zcela změní jejich význam a vyznění. Obvykle nějakým způsobem reagují na "horké" nebo zajímavé téma, viz příklady níže:
- http://hoaxes.org/weblog/comments/giant_squid
- http://hoaxes.org/photo_database/image/tsunami_seen_from_a_high_rise
Někdy jen stačí vytrhnout stránky z kontextu a informace zcela změní význam. Tak tomu např. bylo u kampaně zaměřené na Alzheimerovy choroby, která byla prezentována jako podvod čokoládoven, viz http://hoaxes.org/weblog/comments/santas_identity_revealed
(Nezáměrné) zkreslení informací
Ke zkreslení informací může dojít různými způsoby. Často jde o přehlédnutí nebo chybu autora.
Může však jít také o neaktuální stránky (tzv. ghost pages), které obsahují dávno neplatné informace apod. Jako příklad může sloužit pražské muzeum hraček, jehož dávno nefunkční adresa figurovala na mnoha portálech, které se zaměřují na turistické atrakce v Praze, viz např. https://cz.prague-stay.com/lifestyle/clanek/198-muzeum-hracek. Někdy může jít o fiktivní stránky vytvořené v rámci studentského projektu, které na první pohled působí seriózně a jsou mylně považovány za důvěryhodný zdroj třeba i proto, že jsou umístěné na webové prezentaci univerzity.
Doporučené elektronické zdroje pro studium a psaní odborných textů
Které informace na internetu mohu použít pro studium
Další informace
Tento text vychází z materiálů e-learningového kurzu Informační výchova 1 - Vyhledávání informací ve kterém bylo téma vyhledávání a hodnocení informací podrobně zpracováno. Kurz byl vytvořen v projektu „Inovace VOV_pedagogicko-sociální oblast“ – CZ.02.3.68/0.0/0.0/16_041/0008052 a je volně dostupný na portále Moodle Jabok.
